Řeknete ceremonie, ano někdo prošel stovkami nejrůznějších zasvěcení až mě to opravdu děsí, někdo tahá jednu praxi za druhou jako králíčky z klobouku, pokud člověk jakkoliv duchovně praktikuje, touží jít  tzv. do hloubky, hledá a hledá a sem tam něco najde. Nejrůznější Mistři a Mistříčci se dnes jen hemží pod jakousi zástěrkou nenápadného bohatnutí, kde peníze nejsou prostředkem ale hlavním cílem. Myslím, že si tím prošel každý, kdo začal prahnout po jakémkoliv vědění  a zaráží mne,  jak se na duchovnu dá slušně žít.. Jak jsem sedávala u bývalého opata kláštera kousek od Phnom Penhu pochopila jsem, lidé  k němu od rána do večera chodili s nejrůznějšími požadavky za peníze nebo dary…. ano seděla jsem tam několikrát hodiny a pozorovala jak žehná snoubencům, jak žehná zrní aby rostlo,  jak vkládá nejrůznější kouzla a kouzlíčka do amuletů a ukazuje nám velký oltář za sebou, kde vyměňuje svěcenou vodu… ano je to příjemné trávit den u někoho takového a drobek v rozporu s tím, že v EU se s ničím podobným opravdu nesetkáte, pak slyším jednu osudovou větu,  musíš mít čistou mysl, pak něco takového dokážeš také, je to starý opat místního kláštera , lidé v něho vkládají důvěru roky a má hodně procent uspěchů i v horoskopech, mohu sama potvrdit… v čem to tkví?? Hm ptám se aha kartářky, jakési čarodky od nás křišťálové koule, kyvadla, komerce, koupíte si kyvadlko a knihu v knihkupectví kam chodí i tací, kteří uznávají pouze knihu nejsvatější a  někteří   se naučí  kroužit a kývat a hle… nene..

Je to jinak jestli někdo znáte příčinné a  následné jevy s odkazem na Karmu je to dáno našim předchozím jednáním, nejspíš nebudete mít schopnost jasnozřivosti pokud budete někomu trhat nožičky a ručičky, pokud jste zažili křest nebo jiné ceremonie a pamatujete si na nejrůznější dojmy, zajisté jsou asi velmi milé.

Mám nejednu vzpomínku na týden praxe Phova v Indii,  vedl ji tehdy nemocný buddhistický mnich ve stanu , kde se kašel šířil jako lavina na každého, kdo tam seděl, ne že by na učení účastníci kašlali ale vážila jsem si mnicha,  který týden v anglickém jazyce přednášel, zajistil  nějaké učební materiály a  navštívil jednu noc na hotelu našeho lékaře s teplotami, musel odužívat léky, které mu dal aby se učení nepřerušilo. Zatím, co nám donesla jedna mniška hliněné kuličky prý přímo od J.S.Dalajlámy jako lék.

Tuto atmosferu  učení občas narušil tlukot bubnů a tím i hodně podbarvil atmosferu učení o Bardech a praxi Phowa. Z domů téměř každý den vynášeli místní zesnulé a nám zvědavým účastníkům z civilizovaných zemí celého světa docházelo, že zemřít skutečně musíme všichni a tedy to umocnilo touhu proniknout mnohem hlouběji do učení.   Nebylo na místě mysletl si, že jde o reklamní tah, vídala jsem  lehce  přikrytá těla zesnulých, nehybných v nosítkách  na zádech příbuzných ověšená girladami z aksamitníků, v Indii něco tak samozřejmého jako když u nás houká sanitka v ulicích měst..

Phowa,  najdete zde někoho, kdo opravdu praktikuje  a šlo  by  skutečné o  modlitební vyprovázení duší zesnulých do Bard světel?  Ano znám krom mála jedinců zdejší skupinu  lidí  jimž jde  o jejich rituální prožitky a nikoliv o poslední službu zesnulému. Po návratu  z této cesty zpět do Čech,  jsem dostala jednu z prvních zpráv mé umělecky založené kamarádky, že ji zemřel její milý a to za velmi dramatických událostí a ona se s tím nedokázala vyrovnat, mluvily jsme a mluvily a ona se za několik týdnů uklidnila, tedy má praxe opravdu začala a nadále pokračuje. Jen s hlubokou  úctou  budu zde mluvit o věcech, tak závažných jako je smrt a přitom jsem nabyla dojmu, že smrt je tím , co nás do života přímo pudí a vrací pokud si myslíme, že život je někdy drsný …

Tedy Om Amitabha Hri 108 x každý den